Logo

Trénink

Tréninkové prvky

A) Shaolin, Taiji, Qinna

Rozcvička

Každá výuková lekce začíná rozehřátím a uvolněním těla ve spojení s dechem a koncentrací – určitým druhem speciální rozcvičky. Shaolinquan, Taijiquan i Qinna jsou pohybově náročná cvičení a nelze je naplno cvičit bez přípravy, jinak může dojít ke zranění. Rozcvička je přízpůsobena právě pro tento druh cvičení a obsahuje jednoduché i těžší cviky, které lze provádět na více úrovních, takže může být poměrně náročná i pro pokročilejšího studenta. Naproti tomu na základní úrovni je dostupná i pohybově méně disponovanému začátečníkovi. Cviky pracují na více úrovních díky koordinaci s dechem a soustředěním na části těla či akupunkturní body. Slouží tedy také jako příprava pro trénink Qigongu a Tongzigongu.

Průpravná cvičení

Průpravná cvičení - Sifu Pavel Kala

Tato cvičení jsou zaměřena především na rozvoj uvolněnosti a přirozenosti v pohybu. V dnešní době se dá bez nadsázky říci, že velká většina lidí v západních zemích využívá jen velmi malou část svého přirozeného tělesného pohybového potenciálu. Běžný životní styl není přirozenosti těla a mysli příliš nakloněn a bez vhodného tréninku je obtížné tento potenciál znovu rozvinout.

Cílem těchto zvláštních pohybových cvičení je znovu oživit zapomenuté schopnosti těla a mysli. Základem pro tento druh pohybu je uvolněnost těla a lehké soustředění na dráhu pohybů. Mnoho z těchto pohybů je vykonáváno ve spirálách, kruzích, elipsách a dalších geometrických tvarech v jejich plošných i prostorových kombinacích. Výsledkem těchto cvičení je, že studenti v poměrně krátkém čase výrazně zlepší svoji pohybovou koordinaci, tělo i mysl se více uvolní a vnitřní energie se stane více aktivní.

Techniky a kombinace

Procvičování základů – postojů, jednotlivých technik, jejich kombinací a drilů, které upevňují základy a rozvíjejí určité dovednosti.

Sestavy – formy

Formy – sestavy s ustálenými pevně danými pohyby, jsou typické pro daný styl kungfu. Jsou to sólová cvičení, která se dají cvičit na různé úrovni pokročilosti s důrazem na stále jemnější vnější i vnitřní aspekty. Sestavy jsou něco jako esej na určité téma. Důležité tedy nejsou jen samotné techniky, ale především kontext a celkový efekt. Pro šaolinské styly je charakteristické rychlejší tempo, ale nikoliv na úkor vnitřních aspektů. V opačném případě se spíše jedná o sportovní provedení, které zdůrazňuje vnější efekt – je víc fyzické, dominuje rychlost a viditelný efekt, nikoliv efektivita bojových technik a práce s vnitřní energií Qi, která je naopak typická pro klasické styly kungfu.

Sestavy se zbraní

Ručních forem a sestav se zbraněmi je velké množství. Základní formy procvičují jednoduché kombinace a různé menší variace na dané téma sestavy. Střední a pokročilé sestavy bývají často zaměřeny na rozvoj určitých technických dovedností, přičemž pokročilé sestavy se (v závislosti od stylu) někdy také zabývají více tréninkem Qi a vnitřních bojových schopností (Jing). Toto dělení je však pouze orientační. Ve praxi jde spíše o úrovně, v jakých se sestavy dají cvičit, což je zase závislé na úrovni studenta. U zbraní je pokročilost dána obtížností ovládání zbraně – zatímco formy s tyčí nebo širokým mečem se student učí jako první, pohyblivé zbraně, jako je např. řetězový bič nebo trojdílná tyč, jsou obvykle vyučovány o dost později.

Partnerská cvičení, formy a průpravné drily

Partnerská cvičení rozvíjejí a korigují to, co bylo předtím cvičeno v technikách a sestavách. V sestavách na základní úrovni se student učí hlavně fyzickým technikám a na vyšší úrovni rozvíjí vnitřní sílu těchto technik. Partnerské techniky ukazují, jak prakticky využít postupů a návodů načrtnutých v sestavách. Sestava je něco jako encyklopedie, která ukazuje možnosti, partnerská cvičení dávají technikám příchuť reality a doplňují tak sestavy. Odstraňují neekonomické a přebytečné pohyby, kterých si zpočátku student ani nedokáže povšimnout, že je provádí. Se cvičením praktických partnerských cvičení a aplikací pohybů do reálného využití je student teprve schopen – zdánlivě paradoxně – cvičit sestavy korektně a bez zbytečného balastu.

Partnerská cvičení

K partnerským cvičením patří jednoduché úderové a blokovací techniky, těžší kombinace technik a nakonec i tzv. partnerské sestavy (formy), které složitějším a komplexnějším způsobem opět doplňují jak jednodušší partnerská cvičení, tak i sólové sestavy. Jako další partnerská cvičení se trénují mimo úderů a kopů i různé jiné techniky – např. pákové techniky, podražení a hody apod. Zde je velmi důležité naučit se správně padat a další dovednosti, někdy neprávem opomíjené.

Průpravné drily jsou cvičení, která se provádějí na místě či v pohybu s použitím celého arzenálu různých technik včetně zbraní (krátká a dlouhá tyč, nůž, provaz atd.), úhybných a klamných pohybů, blokování pohledu protivníka apod. Pracuje se s různou silou (energií) a rychlostí, akce jsou řízené nebo volné. Začíná se pomalu a postupně se zvyšuje rychlost a intenzita cvičení. Cílem je naučit se adekvátně reagovat na energii soupeře, postupně se zbavit strachu, rozvinout fyzickou i psychickou odolnost, ovládat vlastní energii, kontrolovat energii protivníka a další schopnosti.

Qigong

Krátké sestavy qigong doplňují nebo završují běžné cvičení Shaolin, Taiji a Qinna. Většinou se cvičí v závěru lekce, kdy mají za cíl uvolnit tělo, vyvážit vnitřní energii qi a uklidnit mysl.

Doplňková cvičení:

Doplňková se tato cvičení nazývají proto, že jsou na běžném tréninku Shaolinu nebo Taiji cvičena individuálně a jen občas kvůli korekcím, neboť jejich těžiště tkví v systematickém a pravidelném domácím cvičení.

Speciální cvičení – Gong

V šaolinských stylech je celá řada cvičení určených pro rozvoj zvláštních bojových dovedností. Klasickým příkladem je tzv. 72 dovedností Shaolinu. Sem náleží například tzv. Dlaň železného písku (železná dlaň), Železná košile a další, které se vztahují k tzv. bojovému qigongu, ale jsou zde také cvičení, která podporují zdraví.

Tongzigong

Tongzigong

Tongzigong je forma šaolinské jógy, které se věnují mniši od dětského věku. Podobně, jako v jiných systémech jogy, se cvičí pohybové cviky nebo statické pozice ve spojení s dýcháním a koncentrací na specifické části těla, akupunkturní body nebo energetická centra. I zde existují různé úrovně cviků v závislosti na trénovanosti a věku cvičícího. Některé klasické pozice, které jsou pro většinu západních cvičenců jen těžko dostupné, se dají nahradit jednoduššími cviky, které zároveň slouží jako průpravy a jsou dostupné i méně pohybově disponovaným či starším studentům.

B) Qigong, Tongzigong

Rozcvička

Podobně jako v běžné výukové lekci u shaolinu, je i v lekcích Qigong důležitá rozcvička. Jedná se o stejný druh rozcvičky jako v lekcích Shaolinquan, ovšem zde je rozcvička redukována co do rozsahu, délky a náročnosti.

Sifu Pavel Kala - Zhan Zhuang Gong

Qigong

Po rozcvičce následuje často buď jednoduchá sestava Baduajin (osm kusů brokátu) nebo jeden či více statických cviků qigong – tzv. Zhan Zhuang Gong. Potom většinou následuje některá z obtížnějších taoistických nebo šaolinských sestav qigongu – podle úrovně dovedností cvičenců.

Tongzigong

Podobně jako už bylo řečeno u Shaolinquanu (viz výše), se zde cvičí pohybové cviky nebo statické pozice s důrazem na dech a koncentraci mysli. Cviky pocházejí z taoistické a buddhistické (šaolinské) jógy a mnoho z nich je velmi podobných nebo stejných jako klasické (asana) v hinduistické józe.

Neigong

Neigong je více vnitřní, jemná forma qigongu nebo tongzigongu, která se často provádí pouze uvnitř pomocí dechu v součinnosti s mentální koncentrací anebo jen pomocí mysli, zatímco tělesné pohyby jsou minimální anebo žádné – pouze statická pozice (často v sedu se zkřízenýma nohama). Dýchání je přirozené a uvolněné nebo řízené podle určitého vzorce (pranayama).

Patří sem vytváření a kultivace qi, trénink esence a ducha prostřednictvím vnitřních technik, což jsou např. různé energetické zámky a pečetě (bandha, mudra), vedení qi pomocí speciálních cviků (kriya), koncentračních, meditačních a dalších technik.



Shaolin Natural School Of Kung Fu, (CC BY-NC-SA 3.0) Ondřej Benkovič 2013